čtvrtek 19. září 2019

pokus o uchopení Einsteina


Nikam nespěchám,
jízda tramvají je pro mě 
takřka výletním zážitkem.

Času dost.

Míjím oblíbenou věžičku
s krásnými věžními hodinami.
Jako obvykle koutkem oka kontroluji čas
a s hrůzou zjišťuji, že obrovský ciferník
se houpe  na laně v rytmu udávaném
dvěma "hodináři".

Není čas.

Z tramvaje výjimečně vystupuji jako první.
"Běžím", "letím" těch pár set nekonečných
metrů zpět, fotoaparát připraven a zapnut.
Marně se snažím vybavit..Čas stoupal, nebo klesal?
Dobíhám,..instinktivně mačkám spoušť.

Času dost.





dnes jen..


něco málo ulice