Trable medvěda Huberta

                                                                               

Nedělní odpoledne        
tráví Hubert úvahami 
nad teorií
pana Darwina.Při pohledu na netolerantnost předků má však jisté pochyby, které ani nedělní oběd nezahnal.

Večer zůstává Hubert v kruhu svých nejbližších přátel a se zájmem poslouchá divoké historky z jejich dětství.

Hned po ránu vykročí Hubert pravou nohou z postele, aby jako každý den prozkoumal, zda se během noci nestalo něco neočekávaného. Své dva malé kamarády nechá zatím odpočívat.

Po několika prvních krocích však zakopl Hubert o kus neznámého nábytku, až se z toho svalil. Něco zde není v pořádku, blesklo mu hlavou. Jeho medvědí mozek začal pracovat na plné obrátky.

Přesto Hubert nezapomněl na své ranní kapky.

Každodenní hygiena mu tentokrát posloužila, jako záminka k utříbení myšlenek.

Ani drobotina cachtající se ve vaně Hubertovi s jeho problémem nepomohla, jen vodní panna na něj vystrčila ploutev








Hubert byl tak zmaten, že zapomněl i na pravidelné pročítaní ranního tisku.

Tušil, že bude muset přijmout závažné rozhodnutí, vystavil svůj kožich sálavému teplu.Podezření, že ho někdo chce přestěhovat do té malé snad postýlky a zmocnit se jeho pohodlného velkého pelechu, bylo stále silnější. Až mu z té představy naskočila medvědí kůže a Hubert
usnul tvrdým zimním spánkem.


Až teprve první paprsky jarního
slunce probudily Huberta z jeho
těžkých snů. Okamžitě vyskočil
a pelášil se přesvědčit, zda se
mu to vše jen nezdálo. 

Jaké však bylo Hubertovo překvapení,
když zjistil, že během jeho zimního spánku mu přibyla nová kamarádka.

I když se Hubert culil jak mu jeho
medvědí čenich dovolil, netvářila se
na něj příliš kamarádsky, ale to Huberta vůbec neodradilo a okamžitě začal vymýšlet plány na dobrodružství, která spolu
podniknou.